Přízrak smrti

Půlnoční krajinou prochází přízrak,
temné vidění, špatný to znak.
Divoška tajemná slzy tu roní,
v daleké krajině smrt soumrak honí.

Ticho tu jak v hrobě, náhle hluk,
jakoby srdeční komoře tvořil se suk.
Krev jí pomalu, těžce teče
a čas smrti náhle se vleče.

Poslední údery srdce starého,
umírá potichu bez jména svého.
Umírá potichu, bez jména, bez smíchu.
Smrt se k ní chomítá...
srdce se zazmítá...

Udělí jí milost?