Lepší je žít

Když jednou řekl "Už nechci Tě mít!"
myslí mi prolétlo, že nechci dál žít.
Tak si teď žiletkou přejíždím po ruce,
z duše ho proklínám, vždyť vzal mi mé srdce.
V kaluži krve leží mé tělo,
zjevil se anděl, otřel mi čelo.
Potom mě zvedl, křížek mi dal,
k průhledné řece s sebou mě vzal.
Tu krásnou řeku přejít jsem měla,
to, že pak zemřu, jsem pochopila.
Najednou z očí slzy mi tekly,
andělé za řekou přede mnou klekli.
Už nechci zemřít, já nechci dál!
Vždyť ještě rodinu a přátele mám.
Jen kvůli lásce život mám ztratit?!
Co mám teď dělat, jak se mám vrátit??
Řekla jsem andělům, že už dál nejdu,
oni jen na to ať řeku přejdu.
Když jsem se rozhodla, že život si vezmu,
bylo to z blbosti jen kvůli němu.
Marně svou cestičku k životu hledám,
řeku teď přejdu, možnost už nemám.
Pomalu nohou vody se dotýkám,
ještě se otáčím, slzy své polykám.
Pomalým krokem vodou procházím,
zbyteček odvahy v sobě nacházím.
Jen slzy na tváři ještě si setřu,
v pomoc už nedoufám, dnes prostě zemřu.
Z vody už vylézám, všemu je konec
a za mým životem zazvonil zvonec.
Teď mě to mrzí, lituju všeho,
lituju toho, že znala jsem jeho.
Až nyní chápu, že lepší je žít,
než kvůli lásce život si vzít!