PANE MŮJ . . .

.

Vypovědět své

Navlékat na nit
rozkutálené myšlenky
a tma tam na konci
a tma tam uvnitř
jen na počátku neznámá
tajůplná
tichá

Obroučka prstenu
namísto jha
Marně čekám na Tvoji píseň
zjitřené touhy odhazuji na chodník
pro jiné chodce

A sám pro sebe šeptám modlitbu
- Pane můj, dej ať mě nezábne srdce -
- Pane můj, slituj se . . .
Snad bude vyslyšena
a já povstanu z mrtvých
Jako ten zmučený Ježíš
jehož kříž zdobí hrdla i prsa a snad i prsteník
onoho muže
jenž je zástupcem Boha zde
a nikde jinde . . .
. . . naštěstí . . .

.