V půli cest...

To tam v dálce.
Všechno…

Kde frustrovaně hoří kapky vody,
se topím v zoufalém přání.
Kde krásní do nebe staví schody,
o kterých nemám ani zdání.
To tam na půli cesty…mě potkáš.

To všechno on.
Vždycky…

Kdo hasil oheň vášní,
a spálil na prach iluze.
Kdo pojmenoval krásné krásní,
spálil i mě za chůze.
To on na půli cesty…zastavil lež.

To vždycky strach.
(mohl-li být beze slov…)

Který na kříž přibil zoufalce,
s potrhanou nadějí.
Který vystavěl stovky cel,
kde mě taky nechtějí.
To proto na půli cesty…vždy ztratím dech.

Věřím, že lež není horší nežli snění.
Vždyť svět bez lži světem není.
A ať cesta je vždy celá,
bez v půli rozdělení…