Tatínek

Sličný, fajný, prachatý,
tatínek můj vysmátý.
Veselý až hanba,
ale je s ním sranda.
Koupí mi vždy to, co chci,
jen když nechci kraviny.
A kraviny já nechtívám,
tak se špatně nemívám.

Tatínek můj fajný, krásný
nejlepší je - to je jasný.
Opěvuji jeho dušičku,
stejně jako sličnou ručičku.
Právem ho Krasomilem nazvali,
má malý špičáček kousavý.

A ikdyž mu na dvojky nezbylo místo,
je to táta Ivoš a má doma čisto.
Jeho ručky pihaté,
vrací se domů po páté.

Jeho vlasy zlatem vyvážíme,
je stále mladý a není to divné.
Pryč jsou jeho dvacátiny,
on je stále super a fit,
jenom záda trochu zlobí,
ale on se nenechá porazit.

Vždycky má pravdu,
vždycky je klidný,
ikdyž mu hněv v těle vře.
Kdo na něj sáhne,
kdo mu ublíží,
ten pozná, co středověk je.

ODE MNĚ!!!