Život - část II.

I mně bývalo pět.
A v mlází jsem běhala,
po sídlišti lítala.
Než jsem se naučila, jak funguje svět.
Neshrneš ho do pár suchých vět.
Nestačí jen říct,
slova ho nedokážou vyjádřit.
Slova jsou jen prázdná,
chci být k němu rázná.
K životu, co tlukot srdce mi dal,
kyslík mi do žil posílal.
Mou tvář z hmoty uplácal.
S hlasem mým si povídal.
Vlasy hnědí namaloval.
Oči jako čokoládu daroval.
Pihy na mě načmáral.
A snad štěstí mi přál.
Kéž by při mně pořád stál.
Dál…
Snažím se jen říct,
že život je víc.
Než jsme mohli chtít.
Snažím se ho žít,
ale je to síla.
Jako bych snad pila…
Točí se se mnou celá planeta,
celý vesmír v nekonečných obrátkách víří.
Snad se s mou přítomností smíří.
Podstata života je ve vůních a pojmech
v dotycích, pohlazení a dojmech.
Je nezachytitelná a nepopsaná,
je na začátku, nedopsaná.
Jsem to já a jsi to ty,
básně, knihy a noty.
Jsme to my, máme v sobě mládí a žár.
Máme ten dar.
Žít dál.