Cíl

To prostě nejsou myšlenky na tom papíře,
jenom slova těch dvou mozků,
ač to k nevíře,
však jen s jedním,
připoměls mi zchátralou trosku.

Se dvěma v každé dlani,
hrát na všechny strany,
tak jak se to každej den hrává,
nesmíš však zapomenout,
která je ta pravá.

Jít někam, kam ještě nikdo nešel,
svou vlastní cestou jedinečnou,
nečekej jestli čas už nadešel,
nenadejde nikdy,
až s tou cestou konečnou.

Jedině ten tvůj vnitřní hlas,
ti řekne kam vlastně jít máš,
však umět ho poslechnout včas,
jenže ty radši…
ostatních se ptáš.

Nebýt někdo cizí,
nebýt jen loutka na provázku,
z jeviště po chvíli mizí,
prodali ji na zakázku.

Svými kroky dál jít
a věřit,
že jsi přesně tam,
kde jsi chtěla být.