Karnevalem omámená

Karnevalem tmavé noci
proplouvám si do vzpomínek,
kreslím prstem velké moci
kalendářem upomínek.

Šálem ohně ovinutá
tančím jako pominutá,
pravým okem pošilhávám,
větru, dešti přitakávám.

Nad vrcholky všedních dní
se tak krásně přeci sní.
Kameny se valí dolů,
už mám dost, já chci jít domů.

Po úchvatném rozbřesku
objevil se zázrak,
po mém tajném poklesku
není ani náznak.