Vypravěč

Vyprávím příběhy.
Jsou lehké jako cigaretový dým
nebo táhnou k zemi jako únava.
Je pozdě večer. Spím.
Vyprávím tak, jak umím.
Často mluvím, často sním.
Vyprávím příběhy.
Bílé jako sníh, které leží stranou.
Černé, které duši neuhranou.
Modré jsou podobné křídlům motýlím.
Z červených pro změnu zešílím.
Vyprávím chvíli příběhy.
O minulých láskách.
Jen o nepěkných maskách.
Snažím se spát.
Padám.
Do příběhů, které znám.
O jemných hnědých vlasech.
O zlatě žlutých klasech,
které slunce pochovalo ve svém náručí.
Vyprávím o vnitřním stavu, co větru poručí.
Klid, ticho – zní všude kolem,
když procházím se sama polem.
A jen tak sním,
o tom,
že zase něco vyprávím…