Žehem

Žehem

Tiše stojím před tvým domem
Jak moc chtěl jsem tě milovat
Tvůj dům bude tvým hrobem
Jak lidské je chybovat

Byla jsi ledovou paní
Takovou co ráda raní
Tvá duše nikdy neroztála
Tak veškerá má bolest vzplála

Potopila jsi mě na dno
Ale odmítnout mě není radno

Plameny šlehají vzhůru
Cítím je až na své tváři
Ty zažíváš noční můru
Já sleduji zas krásnou záři

Láska připravila na mě past
Aby se snad pobavila
Teď je na mě cítit slast
Když ona na řadě předtím byla

Sleduji jak tvůj dům hoří
A ty jsi v něm uvězněna
Tvé tělo do ohně se noří
Brzy budeš zpopelněna

Tvá kůže jak papír shoří

V nose cítím vůni masa
V uších zas zní mi tvůj křik
Musím říct, že je to krása
Čekat na poslední tvůj vzlyk