Sedím a nasávám

Sedím a nasávám
u stolu prázdném
Má tichá slova
linou se prázdnem

Útržky z hovorů
tak rád poslouchám
Omámen pivem
téměř již nedýchám

A v tomhle tom stavu
spřádám své verše
Nevnímám vůbec nic
a přitom vlastně vše

Mám svůj svět v hlavě
zvěčněný na papír
A přitom jsem vlastně jen
ohavný netopýr

Ohavný vrak nákladní lodi
co převáží od Háda smrtelnou romanci
A přitom ústa má, i srdce
dávno již jsou na konci
žití

Posílám poselství
z života „poté“
Nervózní, zamlklý
a zalitý potem…