Anna

Dovol mi abych se ti představila
já jsem Anna
někteří mi říkají anorexie
jsem tu proto
aby ses sama sobě nelíbila...

Budeš mě potřebovat
budeš mě chtít
bude to jediné
co časem budeš mít...

Ze začátku budu hodná
milá
abys mi neutekla a
byla jako víla
s každou viditelnou kostí
zvětšila se tvoje síla...

Nové hry
jak zamaskovat
že nebudeš jíst
plány na konec téhle komedie
budeš chtít jako pavouk síť spříst
Já tě ale nenechám!
Donutím tě!
Začneš lhát
do očí lidem okolo sebe se smát
jinou starost
než před zrcadlem stát
a sebemenší nedokonalost
chtít zruinovat
nebudeš znát...

Varuju tě
pokud se rozhodneš proti mě bojovat
dostat se k někomu blíž
a říct
jak tě nutím žít
Všechno bude jako dřív
a ničit tě začnu daleko víc
Věř mi...

Nebude asi dobré když řekneš "Je mi fajn"
ale oni to nesmí vědět
Jsi jen moje
zaplatíš svou daň
"Jedla jsem už předtím.."
to je věta pro tebe
i když to není pravda
Podívej se proboha sama na sebe!
Vidíš jak vypadáš?
Ta velká stehna
co se třou o sebe
a ty tlusté ruce...

Tak s tím sakra něco dělej!

Nechám tě sedět nad talířem
sledovat to jídlo
ale nedotkneš se ho
Rozumíš?
Spolkni ty slzy
nenech je přejít řas vějířem
uvnitř tebe vytvořím si své velké sídlo
Vstaneš od stolu hrdá
jdeš cestu za mým snem...

Abys byla krásná
měla bych přitvrdit
dokud tě nezaženu do kouta...

Miluju ten pohled
když sedíš na zemi
obepínáš svá kostnatá kolena
jsi sama...

Dáváš mi všelijaká jména
přece víš kdo jsem
já jsem tvoje Anna
Stvořila jsem tě
jsi jen moje...

Cítíš bolest
žaludek kroutící
se hladem
ale nesmíš povolit
připomenu ti to
až váha ukáže zas lepší z cest...

Zvládeš to i jinak
chci abys viděla svou krev
možná na mě cítíš hněv
vem si tu žiletku
ona čeká
Ale nakonec mi stejně budeš vděčná...

Křičíš?
nikdo tě neuslyší...

Snad pláčeš?
ty slzy nikdo neosuší...

Bude ti zase dobře
uvidíš
až někdo řekne
"Vypadáš skvěle..."
Ten pocit štěstí po celém těle
Ti ale já zničím
nechci abys řekla dost
Nesmíš skončit...

Brzo tě ovládnu celou
Nebude žádná nedokonalost

Jsi jen moje...
Tvoje Anna