hrnek leží na kuchyňské lince
je tomu déle než jeden týden
hrnek a v něm kafe
zůstal jako jediný
jako vzpomínka na tebe
zůstává dýl než můj pocit štěstí
zůstává tu semnou i když ty tu nejsi
kafe je tmavě hnědé a stále tmavne
tmavne jako mé chování k tobě
tmavne víc a víc s každou tvojí lží
vytváří se na něm plíseň
tak jako vytváří se větší a větší nenávist k tobě
až ho vyleju a zmizí v trubkách
zničim i tebe přestaneš mít chuť se smát