Jen jednou...
Jen jednou...
Anotace: kraťoučká, stejně tak, jako byla tahle chvilka, ve které jsem tohle cítila. a přitom chvíle je občas celý život... ps.: snad není ani dokončená...
Svědek jsem zla a svého
prokletí,
dávám světlo,
však smysl uletí
často z chápání mého.
Před zkázou schovat se nedá.
Na co taky,
když pořád jenom mraky
Stahují tvé srdce
- srdce mé
Nikdo se nezvedá
A tváře blednou
Žít se takhle nedá
Tak snad jen pro jednou -
Obejmi mě, živote můj...
prokletí,
dávám světlo,
však smysl uletí
často z chápání mého.
Před zkázou schovat se nedá.
Na co taky,
když pořád jenom mraky
Stahují tvé srdce
- srdce mé
Nikdo se nezvedá
A tváře blednou
Žít se takhle nedá
Tak snad jen pro jednou -
Obejmi mě, živote můj...
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Ahoj Nausi,chtěl jsem nějak zpracovat pocity z Tvé básně do myšlenek,rukou,klávesnice...no a pak,plnej těchto úvah čtu ten komentář níže hehe,no hele on je fakt skvělej,pokaždý řvu smíchy :)Mám mladšího bratra a miluju tohle dětský vyhrožování 8-D
27.12.2005 19:52:00 | older
Sebedestruktivní den jako dnes,
Neštěkne po mně ani pes.
Ale věz.
Stejně je nejlepší-POHODA JAZZ
15.12.2005 22:36:00 | D.Angel
každý máme takové chvilky... hlavně se z toho vždycky včas probrat... basnička povedená
15.12.2005 21:13:00 | Palička