Den po Úplňku

Den po úplňku kráčí,
list na zem spadl
a hned další.
Den po úplňku, květ jeho už zvadl.

Zbloudilý poutník vzhlíží,
na koruny stromů jež nad ním
z výšky vrhají stín.

Den po úplňku,
zrak jeho se kliží.
Měl ozvat by se vykřík,
či paprsek zjevit se pouhý.

Ty v lese, vzhlížíš na ty neviditelné stromy,
snad podaří se zázrak