Za samotou

Za samotou jsou vinice a úrodný kraj

co do dechu sílu Ti zas daj

jen nech pustit jejich sladkost do sebe

ať Tě loňský vítr tolik nezebe

otevři se proměnám

vdechni tuhle chvilku

a taky tahej lidskou pilku



Oslov oči, které máš rád

nech vlasy ve větru vát

sundej ze sebe křídla včel

vždyť lidská slova nadnáší

všechny Tvé smutky přenáší

jak voda co vzala do své náruče čas

aby pak přišla a uklonila se zas a zas



Sundej ze sebe křídla včel

nech vlasy ve větru vát

oslov oči, které máš rád

a taky tahej lásky pilku

pohlaď tuhle něžnou chvilku

svým dechem co uzrává

s životem si zahrává

jak kulička v jamce hlíny

uvězněn jsi svými splíny



Za samotou jsou vinice a úrodný kraj

co v sobě druhou sílu zas maj

možná přišla nová šance

tak za ruku ji vem

kohouti zas nad střechami kokrhaj

sundej ze sebe křídla včel

vždyť slovo to je létání

jen musíš ho někomu dát



Kam kráčíš, to se ptej

na svou cestu směle se dej

a když už budeš přece sám

pošli úsměv do světa

ať už jsi vědec či poeta

poznej hebkost těch dlaní

co chceš míti rád

však mír si vezmi sebou do peřin

než půjdeš k ní zase spát.