Ticho v ozvěnách

...

Šelesty tvých kroků
jsou ozvěnou něhy
své otisky nacházím na rubu skic
Plachým spánkem včel
mostím vzdálené břehy
tichu nadbíhám před svědky zpovědnic

Hradbou lomených oken
se paprsek tříští
z tenat křížové chodby vyčesává stín
Snad vyjdu si vstříc
branou vteřiny příští
najdu v ozvěnách tmy echa obětin

Pod klášterním tichem
spleť šepotů bosých
cejchem samoty pečetím prahy svých cel
Hlasy v korunách lip
o můj soucit se prosí
němé ptáky jim březen vstříc rozesel

Tak sedlinou vzpomínek
prochvívá něžnost
dál pod klenbou příslibů křižovaná
Mé toužící srdce
pořeže Tvá věčnost
škapulířem dnů jizva obvázaná

...