Břeh

Anotace: ... jen mam nekdy pocit, ze je neco prilis daleko, abych se mohla dotknout

Výhříváme svá nabubřelá ega
v jarním slunci
smějeme se povrchním
a odsuzujeme zkrachovalce
Kolem je neurčitá vůně
něčeho.
Tajemství
které někdo vyzradil
a vítr jej šeptal celé dopoledne.
Obličeje kolem mě
jsou sbírkou obrazů od da Vinciho
a tajemné úsměvymě hypnotizují.
Mám strach.

Svět se snaží pozřít sám sebe
a mě taky
mě taky...

Někdy je ve vzduchu cítit ten zvláčtní pach.
Pach spáleného masa...
vidina vzdalujícího se břehu

Autor stmivani.na.lepsi.casy, 25.03.2010

Přečteno 305x

Tipy 13

Poslední tipující: Marten, Rolnička, Juan Francesco de Faro, její alter ego, CULIKATÁ, labuť, Lucie Teru, Petbab, Zefi, 6thSun