když všechno ostatní se topí v rudé mlze

přes padací most k čelu pospíchá
myšlenka horečnatá
z úst zrychlený dech ji rozdmýchá
tisíckrát dávaná a vzatá

a honem k srdci – to kdyby vědělo! –
ne, radši rychle dál!
pot už si podmaňuje tělo
teď si ho drsně vzal

tisíckrát vzatá i dávaná
svazuje k sobě dvě nedospělé duše
odstraněna je poslední zábrana –
tak začíná první zkušenost. Výbuch Venuše.