Konec hračkám

Medvídek plyšový
můj věrný kamarád
moc toho nepoví
nemluví příliš rád.
Pošeptal mi ale v noci
že ho cosi velmi tíží
a to skličující pocit
že se konec hraček blíží.

Řekl mi: ,,buď realista,
jiné jsou ty dnešní děti,
pro hračky už není místa
jak ten vývoj vzhůru letí
jedničky a taky nuly
ovládají dneska svět
všechny IT molekuly
za posledních 10 let
se světem dost hnuly.

Místo lega sedí dítě
u zářící obrazovky
celé dny pak zkoumá sítě
prochatuje hodin stovky.
Klávesnice mačká rychle
nepřátele ve hře střílí
blízká je mu Kyberkrychle
krátí si tak dlouhou chvíli.

Ať je venku teplo, zima
na monitor stále civí
ostatní ho nezajímá,
záda se mu zvolna křiví.
Místo hraček na polici
DVDček září lesk
a všech hraček ve krabici
zmocňuje se hořký stesk."

Poslední to slova byla
co mi méďa pověděl
a byla to celkem síla
až se z toho méďa chvěl.
Do náručí jsem ho vzala
pohladila jemně
a na místě přísahala
že neskončí v bedně.