Polibek Melancholie

Co uvězní duši,
v tichu slov zapomenutých?

Když srdce nic neruší,
v bezvětří myšlenek,
tak prázdných,
bez náznaku jakýchkoli
vlastných dojmu...

A duše jen v bloudícím stínu čuší.
Jak v nitru,tak navenek,
jakoby se ztrácela
a v bezbranné touze trpěla...
V náruči ruží osudu...