RADOSTI ŽIVOTA
RADOSTI ŽIVOTA
RADOSTI ŽIVOTA
(věnováno panu Františku Gellnerovi)
Pro peklo roztažen, prost všeho života,
nevidím, neslyším.
Hádes se usmívá,
o takové jako já prý nouzi nemívá,
v srdci jen černá zem a v duši nicota!
A s mistrem stařičkým štrngnem si korbely,
tabáku modrý dým tančí nám nad čely,
mistr už opilý, verše si blekotá,
prý- radosti života...pak po nás potopa!
Husí brk do tepny pevně je zaražen,
z prasklého půllitru nasávám ze všech sil,
vědomí umřelo, rozum se oběsil,
a kdosi se chichotá...
Toť radosti života!
V srdci jen černá zem
a v duši nicota!
Pak po nás potopa!!
(věnováno panu Františku Gellnerovi)
Pro peklo roztažen, prost všeho života,
nevidím, neslyším.
Hádes se usmívá,
o takové jako já prý nouzi nemívá,
v srdci jen černá zem a v duši nicota!
A s mistrem stařičkým štrngnem si korbely,
tabáku modrý dým tančí nám nad čely,
mistr už opilý, verše si blekotá,
prý- radosti života...pak po nás potopa!
Husí brk do tepny pevně je zaražen,
z prasklého půllitru nasávám ze všech sil,
vědomí umřelo, rozum se oběsil,
a kdosi se chichotá...
Toť radosti života!
V srdci jen černá zem
a v duši nicota!
Pak po nás potopa!!
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
...Všichni mi lhali, všichni mi lhali,
blázna si ze mne dělali.
Přede mnou citem se rozplývali,
za zády se mi vysmáli.
Žurnály, básníci, učenci lhali
po léta za nos mě vodíce,
muži mi lhali, a ženy mi lhaly.
Ženy, ty lhaly mi nejvíce.
Srdce mé stále po lásce prahne,
nikomu však již nevěřím.
Když někdo ke mně ruce své vztáhne,
ustoupím bojácně ke dveřím...
30.03.2010 01:17:00 | pamp_elka