Volby

Volba, to slovo neříká nic, volba, snad lehká je i těžká sebevíc.
Volba jak temná noc a ta správná propůjčit může ti moc.
Jak však dobrou cestu zvoliti, když ani přítel tvůj neporadí ti?
Když vybereš špatně budeš se i špatně mít, však když zvolíš dobře nemusíš lépe žít.
I dobrá volba může špatnou se zdáti, jen čas kapku moudrosti možná nám vrátí.
A někdy? Někdy ani času není dosti, vrháme se do voleb s hloupostí.
Že mohli jsme se poučit z toho, co dříve se stalo? Vždyť pro nás i hodně je stále málo.
Třeba jen kalhoty volíme hodinu a co pak, když máme zvoliti rodinu?
Každý den volíme: vstávat či nevstávat, co kdybych jednou moh pro změnu vyspávat?
Co kdybych dnes vrátil vše zpět, spadl by snad ten náš veliký svět?
Vždyť já jsem jen jedna jehlička v mraveništi, vždyť další milion jehliček mě jistí.
Další stovky mravenců stále tu běhají, nikdo tu nemůže dělat nic potají.

„Neboj se zlato, vždyť voliči přijdou na to.“
„Ale co když pozdě už bude, vyvěsíme snad třeba vlajky zas rudé?“