Tero

Někdy je mi strašná zima.
Zimomřivě se choulím sám do sebe a chci se celý stočit do klubíčka.
Být nahý.
Svět kolem je jako zrcadlo a odráží to co v nás ve skutečnosti není.
Hledáme způsob jak cestovat v čase, jak přejít na druhou stranu, do skutečného světa, který je za zrcadlem.
A tím strojem času jsou naše těla.
Jsme v nich zavření a proplouváme od zrození vyfabulovanými vesmíry našich myslí k zániku.
A smrt je jen další z černých děr do jinýho prostoru a času.