F20

narodil se schizofrenik
katatonní z povolání
a maminka z něj zešílela

narodil se schizofrenik a je mu dvacet let

ráno se nasnídá, pohovoří s Euripidem
tatíček národa mu zaváže kravatu
a tencoskákalnaženský podrží dveře

dívá se do zrcadla a vidí cizího muže

je tak moc cizí
že by ho mohl nazvat otcem

jeho barva je fialová
jako kněžské roucho
jako fialové rty utopené blondýnky

rád si představuje jak umřela

svádivě rudé rty
nohy daleko od sebe
pravá ruka šermující poloprázdnou lahví

možná že zapíjela svobodu
možná právě dostudovala
a pak potkala svého vraha

líbil se jí
nejspíš ho chtěla

možná se to už nikdy nedozví
stejně si to zavinila sama

...

říkejme našemu schizofrenikovi třeba Pepa
-takové pěkné univerzální jméno-

Pepíček a učitelka

tak tedy

VŠEDNÍ DEN PEPÍČKA

-kravata, dveře, rozhovor-
vykračuje zásadně levou nohou
plete si totiž světové strany

a jeho žena je šikmooká
má rád Čínu
uřízl jí víčka
nekřičela
je taky tak trochu katatonik

Pepíček pracuje v márnici
tam se toho totiž dá nejmíň zkazit

nikdo přeci nepozná
že plesnivá noha patří šedesátnici
né dvacátníkovi

možná je tak trochu patolog

rád se v tom hrabe jestli rozumíte

rád lidi maluje tak
aby vypadali jako živí

i jeho utopená blondýnka zas bude mít rudé rty
vybělené zoubky zazáří jako čerstvý sníh

v jeho ulicích neexistuje smog

pouhá koexistence
abnormalitní sugesce

rád poslouchá Bacha a jinou barokní hudbu
fuga mu ale způsobuje zkraty nervových vláken

teď má ale chuť na něco dobrého

dá si kýtu
bez horčice
jenom kečup
takhle je to podle jeho gusta

večer vleze na svou bezvíčkatou ženu
udělá pár komických pohybů a beze slova usne

probudí se s hlavou v kbelíku

...

JE ČAS NA DALŠÍ SNÍDANI

...