Pouto

Buď mým přítelem,
opět a znovu
v tom nejhlubším žalu.
Staň se světlem mým
tmavým myšlenkám.
A když neopustíš mě,
připoutám se k tobě.

Staň se mým snem..
Ach nedovol strachu,
aby mě polapil.

Buď mým přítelem,
obejmi duši mou truchlivou,
utěš ten žal v srdci mém,
pak tyhle dny pominou..

A věř, že z ledu vzplane rudý květ,
v tom žáru pravdou splyne náš dech,
přátelství jenž oslní krutý svět,
a po všem zbyde jen slabý vzdech..