Krása myšlenek

Je takové ticho
do očí si hledíme
a právě proto
snad ani nepolknu
proto
že
nechci narušit
naše čisté ovzduší
Ty můj Lvíčku
můj milý
přišel jsi za mnou
v pravou chvíli
Ty jediný znáš moje pocity
víš co cítím
víš jaké chci mít kvítí
a já na oplátku
dávám Tobě
co máš rád
co Ti voní
a jsem ráda i Tvůj kamarád
co pokorně hlavu sem tam skloní
jako strom když vítr silně fouká
brání se mlčky a sklání k zemi
trpí
potichoučku strom tak sám
opuštěný a nikým nevnímán
až když se silný vítr utiší
pak vyjdeme si ven
a hladíme strom pohledem
a těšíme se z jeho krásy
jakoby nikdy neměl zlé časy
je pokorný světu svému
i já jsem pokorná Tobě
jsme jako ten strom
a to mne těší
jsme spjati přírodou a
v ní je štěstí.