Světy

Proč jste jako slepí?
Proč děláte se hluší?
Vždyť srdce sotva buší.
Škoda, že však nepřehluší.
Ten prázdný výkřik vašich duší.
Jak se patří, jak se sluší.
Neříkáte nic.
Však každý měl by víc.
Než jen tak stát.
Chci si to přát.
Mám smůlu však.
Vše zůstane tak.
Jak
je to teď.
Ta zeď,
která naše světy dělí.
Nás zas jednou stmelí.
Snad…
(Dřív než nastane pád).