Další padá

Křivka těla za záclonou
Noční ráno končí tmou v hlavě
Věrní kouři půjdeme spát
Osamocení

Obrysy těl v pološeru
Kdy mlha padá do nosů
A vžírá se do bělostných předloktí

Touha jako objevení zázraku těla
V malbě na zdi
Touha jako příslib další noci
Mezi obrysy chtění

Sny už nechtějí přehrávat stejný film
Stejně jako plátno nemůže být čisté
Napořád
NAPOŘÁD!

Posedlí záchvěvy očních víček
Při svitu milionů žárovek
A pak tma
Oči se otevírají a pohlcují všechno světlo
Zbývá jen pološero
Mlha před ústy
Hmatatelná zima na polštáři
Samotném
Uprostřed ničeho

Zrcadlové síně stojí a padají
Slunce se rodí a zapadá
Pro všechny vyhaslé holky
Beze snů
S oživlými obrysy
Ve tmě za víčky