Jen déšť kouká do oken

Slunce přišlo na návštěvu
do kopců našeho kraje.
Každý ovšem rychle zjistil,
že si s námi jenom hraje.

Sotva paprskem po nás hodilo,
za mokré mračno se rázem schovalo.
Nestačilo nám říct ani "Sbohem"
a už zmizelo za prvním rohem.

Smutno je nám po našem sluníčku,
ťukají do oken kapky deště.
Stejně tak jako slunce se schovalo,
chtějí se ukrýt, však v cestě jim stojí
proklaté sklo, jehož stále se bojí.