Vedle války

Hvězdy a ptáci dolů padají a časoprostorem ozývá se svět,
včera voněl, dneska zvoní a zítra zbraně slzy roní,
skrze oko, skrze dlaně, skrze vnitřní dech točí se víra zakletá,
proč nevyslovitelné z člověka dělá více než falešného anděla.

Srdce tepe, touha voní, zítra války na čas přestanou,
to vše pořád dokola, ať lži ve jménu nadvlády už ustanou,
slovo vzalo slovu pravý význam pravdy a na slunci dějin rychle vybledlo,
ptát se proč není řešení, když lidská facka stále poráží mír.