Zpověď

Jsem podivín první jakosti
znám smutků dost a radostí
jen málo
kde se co jenom porouchalo
že po nocích skrytý, neviděn
se do obětí bílých stěn
srdceryvně tulím
a jako dítě bulím.

Jsem hlupák nejlepší kvality
na hlavu si nechám srát
co zásah to jeden kamarád
asi nemám ten správný cit
se ze svých chyb zcela poučit
A častokrát se zděšen ptám
proč v sobě sám se nevyznám.
Jindy zas propadám úzkosti
s čím mě zas nový den pohostí
trochu zášti, trochu jedu
dře to, ale stále jedu
bez cílů, s plány jak z pohádek
a když se tak koukám nazpátek
snažím se raději nevidět
o kolik se zas zkřivil svět.
V poslední době zdá se mi
že plazím se jen tak při zemi
a pěstuju v sobě obavu
kam se to vlastně dohrabu.

Jsem blázen co s trochou směšných vět
narovnat chtěl by křivý svět
A vědět že na něm místo mám,
na kterém nebudu tolik sám.