Zas venku prší...

Zas venku prší …..
Že ti do bot teče?
nabídnu ti střechu nad hlavou
ať ráno je a nebo třeba večer
pofoukám ti duši bolavou
a šrámy, boule na čele
na zahřátí uvařím ti čaj
čas od času se něco semele
a život občas bývá krutý kraj
a schytáš-li v něm někdy snad pár ran
kdy nebude ti dvakrát vesele
máš u mě stále dveře dokořán
vždyť od toho jsou přeci přátele

Zas venku prší…
jsou plné boty moje
a bolest stále do zad více bodá
kdo jen otevře mi dveře svoje
kdo dlaň svojí na pomoc mi podá
proč se zády každý z vás teď točí
na dešti mne necháváte stát
jak slepé jenom byly moje oči
z vás nikdo není kamarád…