Psaní

Píšu Ti kamaráde milý,
úzkostí mi zesláb hlas
na psaní sotva stačí síly,
nechal si mě tu napospas.

Na světě, který všechny chuti
ztratil, už jenom hořká zbyla
proč mne jen všichni balamutí
že ve víře je všechna síla.

A že čas zhojí všechny z ran
na léčení že má prý cit.
mám strach že čas ani šarlatán
mou duši nezvládne vyléčit

Tak píšu Ti kamaráde milý
ztracený v čase a bez víry
že stýská se mi každou chvíli
a zvolna mi dochází papíry.

Kolik už dopisů? nevím ani
kolik už dopisů že jsem psal
smutno je mi, že na mé psaní
odpověď tvou jsem nedostal

Přál bych si, aby bylo v mé moci
tam nahoru posílat každý list
aby ti andělé mohli v noci
všechna ta moje psaní číst.

Píšu Ti kamaráde milý
a pořád proklínám, zas a zas
ten den, kdy si ztratil síly
a lano zlomilo ti vaz.