Hráč

Smích je, milá, lékem našich duší,
pozdní láskou a pak záplatou.
Ty se směješ, ale kdekdo tuší
výhru kdesi stokrát proklatou.
Tak třískni kartou, ať se melou nohy,
ať stůl se kácí, začni vabank hrát.
A poskládej si esa, vždyť máš vlohy
sny zašít v čin a pod stříbrný drát.
Až padne dáma, začni vrhat kostky
- kdo je víc a kdo je osmička.
A zahoď boty, chodit můžeš bosky
- jako král, či čistá jednička.