Princ a čarodějnice

V roli krásné princezny zlá čarodějnice
získala sisrdce nevinného prince.
Dal jí ho celé a neptal se na nic,
odměnou mu byl život v krásném oblouznění.
Zlou čarodějnici však tenhle princ nebavil pranic
a on netušil, že ona ta pravá není.
Viděl jen to, co ona mu dovolila vidět,
slyšel jen to, co ona mu dovolila slyšet.
Ale byl šťasten.

Jednou nerozvážný jel lesem na koni sám
a zpoza stromu na něj vysločil Lesa pán.
Měl s sebou bandu pomocníků,
bandu zákeřných loupežníků.
Drželi ji, jeho nejmilejší,
v zajetí ji drželi.
V kraji nebyl nikdo statečnější
a tak se o ni bili.

Padaly rány ze všech stran.
Tasil, však v mžiku již neměl svou zbraň.
Proti té přesile neměl šanci, přesto se bil. Když ho našli, měl štěstí, že žil.

Dlouho k jeho lůžku lékaři chodili,
mnohokrát podařilo se jim smrti ho uchrániti.
Rány se díky nim dobře zhojily,
ale zdraví nedokázali mu zcela vrátiti.
Hledal oporu ve své krásné dámě,
ta však smála se mu tajně.

Netušil nic a tak snil, jak budou na věky spolu,
jak budou šťastní, vládnout a vezme si ji za ženu.
Ta však měla svůj plán. Přila jednou k němu,
po tvářích jí tekly slzy a v očích smutek.
Ten čas, co dřív pro něj měla, prý někam utek.

Však hned u lesa
celá šťastná nevěsta
ruku v ruce s Lesa pánem,
pro ní lepším kmánem.