Životně důležité otázky

Pověz mi, Anno, jaký je to pocit,
dvě úzké linie snad vstříc smrti míří,
kolem je hluk, as velké stádo slonů,
a já si připadám jak na pranýři.

Mám pocit že se strašně mýlím,
tak napověz mi přece trochu, Anno,
řekni mi, mám tu zahodit své žití?
Tak pověz, brzy bude ráno.

Myslím že víš, po čem v myšlenkách já toužím,
přec netíží mě žádná velká vina,
Vím, že Ty mě chápeš, že mi rozumíš,
Tvé příjmení je přece Karenina.