Mluju ji, mrchu

Jsem věrnej
Chundelatý skvrně
v rozbřesku mý cesty.
Jsem fakt věrnej
- ale nechtěl jsem
Už tu jednou byla
V Příběhu
o pachuti vína
a ponoření
ďábelsky rozpustných
dějin.
Musela to vědět
a skutečně mě ranila.
Asi proto jsem tak věrnej,
tak půvabně zaskočenej,
mlčenlivě oboustranej
a
chovanej pro maso.
Miluju ji
nesu ji v odlitku duše
mrcha
kouše na pravým místě.
*