V tenatech

Starý břečťan skrýval hnízda ptáků,
našli si tam své bezpečí.
Brali písně do křehkých zobáků,
křehkost životu nesvědčí.

V temnotách duše je vždycky světlo,
ve světle spí zase temnota.
Kéž by sto lidí k modlitbě kleklo!
Pravdu kdo ze lži vymotá?

Jsme jak ti ptáci v břečťanu skrytí,
nejsme, ach nejsme v bezpečí.
Každý nás snadno do tenat chytí,
lež proti pravdě nás konejší.