Plačící nebe

Rozšlapaný měsíc leží jako kousky,
papíru kolem koše.
Je rozstříhán na cáry.
Jen leží.
Nehledán.
Nezván.
Nikým nepoznán.
Každý kdo jde kolem.
Šlápne
Kopne
S úsměvem na líci
S posměchem
S pohrdáním
Bez citu, Bez vzpomínek
že každou noc
je měsíc mu nad hlavou
a svíti na cestu
životem
Však když leží
Pod nohami u koše
Každý zapomíná
a směle bez hany a bázně
Měsíc rozdupe.