Třináctá komnata
Třináctá komnata
Peru se s večerním mihotáním,
odřenou, vyčichlou krabicí času
drtí mě neslyšný, plíživý mor.
Vím, že zas neusnu před svítáním
nehmotným, nicotným pramenem jasu,
v němž ptáci svolají hlasitý sbor.
Bojuji s neklidným vzpomínáním
cítím, zas cítím tak bezuzdný vzdor.
Kdy pro mě vyjde slunce nad obzor?
odřenou, vyčichlou krabicí času
drtí mě neslyšný, plíživý mor.
Vím, že zas neusnu před svítáním
nehmotným, nicotným pramenem jasu,
v němž ptáci svolají hlasitý sbor.
Bojuji s neklidným vzpomínáním
cítím, zas cítím tak bezuzdný vzdor.
Kdy pro mě vyjde slunce nad obzor?
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
Neboj, určitě vyjde. Jsou dny šedivé a bolavé až k zešílení, ale zase se vyčasí, to se spolehni!
18.04.2010 17:16:00 | Pevya
Vynde, až bude správný čas, kdy všecko nande své spráné řešení, pak půjde všecko snáze a Slunko bude svítit, aj když venku bude zataženo a sopka sem nechá zavanout svůj nezvaný oblak.
17.04.2010 13:20:00 | NikitaNikaT.
když nedaří se spát jdu prostě vstát začnu den třeba ve dvě hodiny každý je neopakovatelně jedinný :-)
17.04.2010 11:37:00 | Divoženka1
Rozumím, někdy je to složité, ale věřím, že svítání bude opět tvoji nejkrásnější dobou.
16.04.2010 23:03:00 | jaroslava anna