Krevní pouto

Krevní pouto postrádá radu,
jak dělit se o pocity má.
Každý z nich sedí..
ve svém nedobytném hradu
a steskem konejší svůj strach.

V tu chvíli se do duše tvé vkradu
a cítím,
co cítit se má,
protože ty jsi dušička snová,
pro kterou i nemožná dělat se dá.

Jsi mé pouto k životu,
polovina mého srdce zběsilého.
Jsi přece moje sestřička!