Osudové Znamení

Sedím na skalce,
V temném lese.
Píši verše o lásce,
Když ruka se mi třese.

Snad tajné znamení,
Při úplňku měsíce.
Je to osudové souznění,
Hledím smrtce na líce.

Vidím v ní duši spřízněnou,
Která též hledá správnou cestu.
Ukázal jsem jí rukou vzpřímenou,
Kudy má jít ke svému městu.

Zde kosou smí setnout,
Deprese, smutek a strach.
K lásce mé se nesmí pohnout,
Jinak proměním ji v prach.

Když práci měla odvedenu,
v duši mír jsem našel.
Miluji jen jednu ženu,
Do stínu lásky, tam já vešel.

Pro Tebe na tom světě chci umírat,
Miluji duši tvou.
Nechci na jiné už zírat,
Chci vydat se cestou společnou.

Procházely jsme se městy,
A tvá kráse uvízla mi na oku.
Na konci té cesty,
Umírám Ti po boku.