Bezednost

Plný, že nemůžeš být plnější
a i kdybys byl prázdný,
nikdy už nebudeš prázdnější,
závidím Ti, hrnku.

To jen do nás se toho tolik vejde,
každá minuta Tě dohnat k šílenství může,
že máš pocit, že víc toho už nejde
a ono je Ti víc a víc úže.

To jen my jsme tak bezduše prázdní,
to je Ti tak děsná nekonečná díra,
tak černý tunel, kdyby aspoň poloprázdný
a stejně, to prázdno tak bezcitně sžírá.

Jak bláznivě to chceme zapomenout,
však to bychom pak ztratili všechno, i sebe,
na svůj úžasný kus života si nevzpomenout,
vždyť to v sobě nosíš jen Ty, jen Ty sám sebe.

To jen v nás se pořád něco skrývá,
to jen v nás se nikdy nerozední,
tam je všechno to, co nikdo nevidívá,
ani my sami,
to jen my jsme lidé bezední.