Zrůdnost

Pouze sebe nenávidím….
Za to co jsem udělal.
Opovrhuji sebou ani se nedivím,
Kéž by na mě všechny kletby uvrhal.

Zklamat a zradit,
Někoho mě tak blízkého…
Nepravdivou pomluvou ho hanit,
Není chování moudrého.

Bolest, kterou jsem způsobil,
Nelze už to odčinit…
Mnoho slz na té milé tváři jsem probudil.
Nechtěl jsem její srdce poničit.

Jizvu…která se nehojí..
Bych tuze zahojit chtěl…
Chtěl bych napravit obojí,
Kéž tu moc bych měl.

Zrůda já jsem ohavná,
Světe opovrhuj se mnou!
Zničte mě! Ať nikdo neváhá!
Zradil jsem milovanou matku mou..

Nadevšechno ji miluji…
A přesto osudovou chybu jsem udělal…
Každému tu povoluji,
Aby mne každý den kamenoval.

Matičko má nejmilejší….
Jsi pro mne vše….
Neznám duší krásnější…
Ani ty zpropadené mše.