*

Prý je velké štěstí chodit do školy,
jediná možnost jak z tebe něco vyroste
Už od mala do mě cpali názory,
při (m)učení jsem z okna koukal na hřiště

Venku krásně, má duše plesá ze slunce,
však stín a staré hlasy berou mi život
Z dětství se stala vědomostní štvanice,
místo abych vyrost, stal se ze mě mimoň

Mozek důkladně seprán - mohu na střední,
která mě prý naučí jak v cirkusu žít
vešel jsem, zavřeli se dveře poslední
a já se naučil jen lidem lhát a pít

po čtyřech letech dostal jsem papír,
s ním budu mít slušný život říkali
s papírem v ruce mám hlad jak upír,
na ulici stojím mezi výkaly

Třináct let studií
a umím jen to co jsem se naučil sám
Třináct let galejí,
teď už se na školu jen z okna usmívám