Paliči mostů

V dáli roh se ozývá,
bitva velká nás volá.
Vrány už se slétají,
už na hody se chystají.
Smrt ta tiše brousí kosu
čeká, že dnes budou žně.
V dálce totiž na obzoru
vidí jak most jasně žhne.

Paliči už kráčejí,
nepřátelé prchají.
Palič už smrt rozsévá,
nepřítel dnes smůlu má.
Proto taky utíkej,
Když je Palič nasranej.

Do bitvy už uhání
borci tihle odvážní.
S kocovinou pořádnou
nepřátelé pobijou.
Smrt ta už si chystá kosu
poháněnou motorem.
Cití totiž ve svém nosu,
jak most lehá popelem.

Paliči už kráčejí,
nepřátelé prchají.
Palič už smrt rozsévá,
nepřítel dnes smůlu má.
Proto taky utíkej,
když je Palič nasranej.

Nepřátelé v řadě stojí,
ve smilování doufají,
jejich osud však je znát,
pod hlínou dnes budou spát.
Smrt ta láme svoji kosu,
běží pro svůj žnací vůz,
slyší totiž jak tam vzadu,
z mostu praská další kus.

Paliči už kráčejí,
nepřátelé prchají.
Palič už smrt rozsévá,
nepřítel dnes smůlu má.
Proto taky utíkej,
když je Palič nasranej.

V dáli se řev ozývá,
to vítězství zaznívá.
Paliči už pějí svou,
pivní píseň vítěznou.
Smrt ta jenom slzy roní,
práce té má víc než dost.
U řeky tam v dali nyní,
dohořel dnes další most.