Vážka

Miluješ vážně doopravdy?
A nebo si jen schopný lhář
přetvářku nosíš místo brady
a místo srdce jenom snář.

V labutí písni je tolik smutku
až pláče vrba staletá
stařenka která nezná zloby
pak vyndá z kapsy slunce zář

naděje vzdej se ..neznám návrat
nepátrej po mých myšlenkách
snad dej se ukolébat zvukem co nosí vážky na křídlách

Po měkém polštáři myšlenkách bloudí
sluneční světlo dotyků
a potom poznej lásky tváře
a tisíc jejích převleků