Zahodím klíč

Natřu si na víčka motýlí prach
vůni květin složím si pod hlavu
ještě sojčí pírko sevřu v dlani
a kamínek pro štěstí

Se zavřenýma očima budu snít
protože sen vám nikdo nevezme
zase na chvilku budu princeznou
s šaty z pavučin

Až se zase probudím a promnu oči
svět bude běžet dál ve svém tempu
nikdo si nevšimne, že jsem chvíli chyběla
kdopak taky?

Jednou všechny své sny seberu
a zamknu je do velkého trezoru
zahodím klíč za hlavu
a začnu žít

Teď ale pššš
ještě sním