Rám na zdi

slov už sem řek tolik
jako náctiletej plnoletej alkoholik
co vůbec není alkoholik
ale netají že pije
občas je za pyje
a dobrá nálada ta se lehko zapije
hořkost zapije se do kůže jak do hedvábí kapka
občas mi to přijde jako bych byl z románu od čapka
druhej den za rozbřesku asi kolem poledne
odesílám esemesku kde píšu
příště už vole ne!
Vobjednejte kočár
Na oběd tady už nebudu
Zavřte mě do žízňomorny
dám si tam přes hubu
furt se to opakuje
zvláštní životní cyklus
pět dní jak lev na řetězu
pak vypukne cirkus
provazochodec bez talentu
ale hlavně bez provazu
osamělej rám na zdi
jen tak bez obrazu
tak křičim ruce vzhůru a přitom sem jedinej
kdo je má nahoře
situace prostě není nej
vždycky sem si myslel že je všechno v pohodě
jenže dneska asi nevim co znamená bejt v pohodě
nebo je to tak a já si jen myslim pravej opak
ale můžu říct že je to v pohodě
když slyšim virbl a kopák
někoho kopne do uší
jinýmu nakope prdel
beat může vysát
i napojit sto vyschlejch hrdel
to cos v životě viděl
nemusela bejt vždycky sranda
někdy je to napnutý
jak od obleku kšanda
sem fanda a přitom nejsem tak kdo sem
věčně končí bosej ten kdo chtěl se stát bossem
po orosený odměně mám taky pocit všemoci
sic mám pořád boty ale už nejdu bez pomoci
ani po noci netoužim po moci
proroci prorokovali až do noci
všichni vševědi světa jim přišli pomoci
jistej stav mysli mám pořád jako žraloci
ploutve nad vodou
zbytek se však utápí
a to nejen náhodou
je v tom strach komplexy deprese
a tak piju na kuráž a přestat nechce se
k večeru doprovází kos moje lehkomyslný nohy
hlava zase plná koz na pastvu ale nemám vlohy
a tak zas místo plný hrsti mám jen
..poblitou mikinu
mlhavý ráno je pak horší než skutečnost sama
fakt nevim jak to dopadlo
jestli udělala se sama?
Sem lama matěj kuba ňouma mamlas a trubka
Večer lev bez trůnu ráno pouliční čubka